MARIE KIESLOWSKI - JE VŠECHNO DOBRÝ? JE TO SLOŽITĚJŠÍ. - LP

Skladem

Další informace o produktu

Tři písně dotočila Marie Kieslowski k debutovému albu  a celý komplet nyní vydává na vinylu i CD pod názvem  “Je všechno dobrý? Je to složitější.”

Sólové debutové album “Je všechno dobrý?” v digitální podobě nebo jako knihu rozhovorů vydala Marie Kieslowski v roce 2022.  Tři nové písně pod názvem “Je to složitější.”, které doplňují tuto nahrávku, vás zavedou do příběhů, které již nenesou osobní témata a spíše se rozhlížejí okolo sebe. Marie nahrála nové písně společně se spoluhráči, bubeníkem Jakubem Kočičkou a baskytaristou Markem Novotným.

Písně Marie Kieslowski jsou postavené na její charakteristiky zabarveném altu, jemném klavírním doprovodu, vokálních smyčkách a pestrých aranžích. “Poprvé jsem šla do studia bez producenta a chvíli mi trvalo, než mi došlo, že tu práci na aranžích za mě nikdo jiný neudělá, “ přiznává Marie. “Jakmile jsem si tu roli připustila, začalo to i při míchání fungovat a jsem moc ráda, že jsem k nahrávání oslovila právě Amáka ve studiu Golden Hive.”

Marie Kieslowski potvrzuje, že název EP “Je to složitější.” není jen pouhým opakováním názvu jedné z nových písní, ale i odrazem současné situace na pisníčkářskou scénou: “Všechno je mnohem složitější, než jsem si před vydáním sólového alba myslela. Postupně střízlivým z opojného snu, že by hudba mohla naplnit veškeré moje pracovní fungování. Realita české indie scény, kde si konkuruje velké množství kapel před malým publikem, za posledních 5 let přitvrdila.” Ale samotná tvorba přináší Marii radost a spoustu pozitivní energie. “Mám na písničky a zejména na koncerty hezké ohlasy. Obzvlášť od mých vrstevníků, kteří aktivně zažívají radostné i těžké chvíle rodičovství, ale i od starší generace, kterou oslovuje můj projev nebo texty bez kudrlinek. A jsem také ráda za nabídku Divadla Letí, abych se chopila hudby pro novou divadelní hru v režii Kashy Jandáčkové s premiérou 2. a 4.5.2024.” 

Marie Kieslowski o nových písních:

Úvodní píseň Jaká jsi? měla být původně součástí alba Je všechno dobrý?, ale nahrávání se dočkala až teď a je tedy takovým dozvukem osobních témat. Pohled do sebe a na sebe, jak se člověk proměňuje v čase a v různých životních etapách, třeba před a po dětech. A ještě se snažíme být v každé fázi lepší. Když si člověk uvědomí, že v touze o sebezdokonalení pokořuje jen další své já, přijde mi to úsměvný. 

Další dvě písně vznikly asi s ročním odstupem a vytrhly mě z hrůzy, že debutové album byl jen omyl, po kterém už nic nového nenapíšu. Píseň Žaluzie je inspirovaná drobnou situací s žoviálním fanouškem, kterou člověk přejde, protože je v poměru ke všemu, co člověk zažívá, banální a nedůležitá. Když se na ni ale zaměří, nelze nezmínit, že byla nepříjemná. A pak už mě vedla jen fantazie a představy, co by to mohlo být za muže a jaký je jeho příběh. Tím textem jsem si nejspíš trochu ulevila a vykonala na cizím člověku uspokojivou pomstu, ale pro mě má ta píseň ještě přesah do obecné marnosti lidstva, takže nemám výčitky svědomí. 

Po hudební stránce měla píseň divoký vývoj a došlo i na slzy a nové natáčení ve studiu. Nejprve jsme s kapelou (ve složení Marek Novotný - basa, kytara, Jakub Kočička- bicí) nazkoušeli big beatovou, až country verzi, kterou nás hrozně bavilo hrát, ale když jsme ji tak nahráli, bylo to na mě moc daleko od původní představy a od všeho, co jsem dosud dělala. Pořád jsem cítila, že by se to mělo trochu houpat na jednoduché melodii, která je v úvodu. Každou část písně jsme se pak snažili odlišit od té předchozí, takže je to taková koláž nálad a mám radost, jak se nakonec nenápadná píseň na třech akordech vyloupla.

Ke složení písně Je to složitější mě inspiroval telefonát s cizí paní z cizího čísla, který mohl skončit rychle, jako obvykle takové hovory končí, ale protáhl se asi na 15 minut a hluboce jsme probíraly krásy i šikmé plochy křesťanství, které podle paní řeší všechny problémy světa, aby mě nakonec duchovní mise odzbrojila konstatováním, že všechno je mnohem složitější. 

Demo jsem nahrála úplně jednoduše, jen piano a zpěv. Párkrát jsem ji hrála na koncertech a ačkoliv jsme s kapelou nacvičili mnohem pestřejší aranžmá, kde byla rytmika od začátku písně a Marek vymyslel hodně kytarových rifů, měla jsem pocit, že se vzdaluje od emoce, kterou jsem na písni měla ráda a hudba potlačuje text. Takže jsme se vrátili k pianu a zpěvu jako k hlavním ingrediencím, ke kterým jsme vše ostatní přidávali jako koření.